Jak ochladit rozpálená města? Výstavbou udržitelných budov se zelenými plochami
V posledních letech meteorologové evidují výrazný nárůst počtu tropických dní, kdy teplota překonala 30 °C, a nocí, kdy neklesla pod 20 °C. Za příklad slouží letošní červen, který byl 5. nejteplejším měsícem v historii měření pražského Klementina – tedy od roku 1775. Aktuální změny klimatu nepříznivě ovlivňují zdraví citlivějších jedinců, stav ekosystémů i celkovou kvalitu života. Ve městech pak přispívají ke vzniku tzv. tepelných ostrovů, které vykazují výrazně vyšší teplotu než jejich okolí. Mezi hlavní příčiny jejich rozšiřování patří masivní uvolňování odpadního tepla z provozu budov a překrytí původní plochy vegetace zástavbou a tmavými pozemními komunikacemi, které absorbují světelné a tepelné záření: betonové silnice a chodníky nebo asfaltová komunikace pohlcují 75 % až 95 % slunečního záření, jež na ně dopadá. Tyto neporézní povrchy navíc nedovolují, aby se srážková voda vsákla do půdy, což způsobuje ubývání podzemních vod a vznik záplav a erozí. Společnost JRD Development, člen skupiny JRD, jež se specializuje na výstavbu zdravého bydlení, vysvětluje, jak je možné přispět k ochlazení rozpálených měst a budov.
Výsadba zeleně
Omezení vzniku tepelných ostrovů závisí na několika faktorech, které jsou úzce spjaté s efektivním městským plánovaním. Teplotu v městech lze v prvé řadě regulovat výsadbou většího množství stromů a druhově pestré zeleně, jež přispívá k ochlazování, zlepšuje hospodaření s dešťovou vodou, zachytává prachové částice a zvyšuje biologickou rozmanitost v dané oblasti. „Střechy a fasády budov mohou mít v létě až 70 °C a toto teplo navíc zadržují a vydávají i po setmění. Při výstavbě rezidenčních projektů se proto snažíme zachovat (případně přesadit) vzrostlé stromy a vysadit co nejvíce nové zeleně, kterou si předpěstováváme ve vlastní lesní školce. Při jejím výběru cílíme na druhy, jež zvládnou být ve zvolené lokalitě soběstačné, a to jak po stránce údržby, tak zásobování vodou. Za velmi důležitou považujeme i realizaci vegetačních střech, které si v letních měsících udržují maximální teplotu kolem 35 °C. Ty totiž zabraňují přehřívání podstřešních bytů, slouží jako zvuková a tepelná izolace, zpomalují odtok srážkové vody do kanalizace a ochlazují své okolí,“ vysvětluje Jan Řežáb, majitel a zakladatel JRD, podle kterého by měla města budoucnosti nabídnout více zeleně, vodních ploch, promyšlenější koncepci infrastruktury a zdravější a šetrnější způsoby chlazení budov.
Efektivní hospodaření s vodou
Kromě rozšiřování městské zeleně přispívá k ochlazování měst efektivní hospodaření s vodou: oba tyto faktory řeší tzv. koncepce modrozelené architektury. I malé vodní plochy (včetně jezírek, rybníků či kašen), které zpříjemňují strohé městské prostředí, dokážou regulovat místní mikroklima odpařováním vody nebo sloužit k závlaze okolní zeleně. Velký význam má také zvýšení podílu ploch s propustným povrchem (využití porézní dlažby, vegetačních tvárnic, zasakovacích pásů, štěrkových trávníků atd.) a výstavba studní a retenčních nádrží, umožňujících průsak srážkové vody, případně její zachytávání a další využívání. K zmírnění efektu městského tepelného ostrova a zvýšení druhové rozmanitosti dále pomáhá zřizování přírodních protipovodňových opatření, k nimž patří suché/polosuché poldry, tůně, mokřady nebo obnovené meandry řek. Zajímavou možností jsou i tzv. dešťové záhony, zachycující povrchovou vodu, kterou následně pojme vegetace nebo je odvedena do retenční nádrže k pozdějšímu využití.
Udržitelná výstavba
Klíčovou zbraní proti přehřívání měst (a lidských obydlí) je výstavba udržitelných budov s dostatkem zeleně a energeticky úsporným provozem. Ty zajišťují svým obyvatelům příjemnou a stabilní teplotu a neuvolňují do okolního prostředí příliš odpadního tepla. „Celkovou koncepci oslunění a stínění, která sníží potřebu vytápění a chlazení na minimum, je optimální promýšlet již při přípravě nového domu. Pro zajištění tepelné stability bytů v našich projektech využíváme samotnou architekturu budovy (např. orientaci vůči světovým stranám a předsazené stínící konstrukce, jako jsou balkony a slunolamy) a dále zde instalujeme kvalitní zateplení a exteriérové žaluzie (ty dokážou v létě snížit teplotu interiéru až o 7 °C). Pro udržení tepelného komfortu v zimním období instalujeme automatický systém řízeného větrání s rekuperací tepla, která důsledně zužitkovává přirozené teplo z lidské činnosti nebo slunečního záření, a doplňkové energeticky úsporné zdroje vytápění,“ komentuje Jan Řežáb a dodává: „Zajištění energeticky úsporného a ekologického chlazení udržitelné budovy je technicky poměrně složité, a navíc finančně nákladnější než její vytápění. Ideální je, pokud do interiéru nefouká studený vzduch, ale místnosti se ochlazují přes konstrukci. Mezi inovativní technologie patří chlazení stropem pomocí tzv. aktivovaného betonového jádra, jež plánujeme instalovat například v projektu Císařská vinice.“
