Na hodnocení médií při konfliktu na Ukrajině je brzy, míní expert
Na hodnocení role médií ve zpravodajství o rusko-ukrajinském konfliktu je příliš brzy. Podle mediálního analytika Jana Jiráka lze posuzovat věcné chyby nebo nálady, ale o faktické roli médií se lze jen dohadovat. Mediální expert to uvedl na diskusním setkání pořádaném nezávislou iniciativou Slabiky.cz a Knihovnou Václava Havla. Dosavadní zpravodajství o konfliktu kritizoval jako nedostatečné například šéfredaktor magazínu Forbes Petr Šimůnek, o selhání médií mluvil také šéf Českého rozhlasu Peter Duhan.
"Situace je příliš komplikovaná a nemůžeme vědět o čem ten rusko-ukrajinský konflikt v tuto chvíli ve skutečnosti je," řekl Jirák, který působí jako vedoucí katedry mediálních studií Metropolitní univerzity Praha. Odmítl, že by média byla zrcadlem společnosti, spíš jsou jejím "spolukonstruktérem" a hledají nějaká schémata, jako antirusismus nebo antikomunismus, do kterých doplňují fakta. "Ten názor mají již předem a většinou dost plochý," míní Jirák.
Podle Petra Šimůnka česká média o Ukrajině neinformují dostatečně. "Je to válka, která se děje kousek od nás, a na můj vkus máme těch informací málo a média se tomu nevěnují dostatečně," řekl šéf magazínu Forbes. Sám čerpá informace především ze zahraničních zdrojů jako BBC nebo New York Times. "Z českých médií to nedostanu, myslím, že svou roli zcela neplní," dodal.
Novinářka a bývalá šéfredaktorka MF DNES Sabina Slonková ocenila přístup veřejnoprávních médií, především díky přítomnosti zahraničních zpravodajů, kteří mohou situaci kontinuálně sledovat. "Obecně si myslím, že mi chybí v médiích jasnější postoj k tomu, co si dané médium o situaci na Ukrajině myslí, tím mířím především na komerční soukromá média," uvedla Slonková.
Kritika českých médií v souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem zazněla mimo jiné z vedení Českého rozhlasu. "Já si myslím, že česká média až na malé výjimky naprosto selhala," řekl šéf veřejnoprávního média Duhan. "Často slyšíme ospravedlnění, my jsme přeci součástí nějakého systému hodnot a tento systém hodnot byl napaden. S největší pravděpodobností ano, ale myslím, že kolegové, a je jedno jestli z České televize, Českého rozhlasu nebo deníků či týdeníků, se nedokážou dobře orientovat v současné podobě propagandy, která zaznívá z ruské nebo ukrajinské strany a zaznívá i ze Spojených států," poznamenal.
Podle generálního ředitele České televize Petra Dvořáka výběr zpravodajské agendy, jako jsou sankce proti Rusku či Evropské unii, ovlivňuje více věcí. "Jestli to náhodou není proto, že toto téma si zvolili čeští politici a na něm se točí. A že z toho celkového konfliktu, který má velkou geopolitickou důležitost, si vybrali jen to, a mluví se tedy jen o tom, kdo se jak k sankcím postavil," uvedl Dvořák. Média podle něj vedle informací totiž zprostředkovávají i dění na domácí politické scéně.
Podle Šimůnka selhání médií souvisí mimo jiné s tím, kdo je vlastní. "Klíčová otázka je, v jakém stavu česká média jsou, kdo v nich pracuje a kdo je vlastní, to určuje, co potom média dělají," poznamenal Šimůnek.
Při této příležitosti promluvila o důvodech, které ji nedávno vedly k odchodu z čela MF DNES Slonková. Do deníku přišla poté, co mediální skupinu převzal Agrofert Andreje Babiše. "Po těch šesti měsících musím říct, že opravdu v českých podmínkách nelze pracovat v novinách, které vlastní politik. Možná v budoucnu se objeví politik, který skutečně bude chtít mít nezávislé noviny, ale ve stavu, v jakém je nyní česká politika, to možné není," řekla. Nezávislost novin podle ní nelze omezovat.
zdroj: ČTK
