Norma WHO je pět gramů soli na den, Češi ji podle Bráta až třikrát překračují. Po Maďarsku jsou na tom se spotřebou soli nejhůře v Evropě, do normy se naopak vejde západní část kontinentu. Až 75 procent příjmu soli je z komerčně dodaných potravin. Chléb a pečivo tvoří třetinu denní dávky.
Alena Šteflová z české kanceláře WHO připomněla, že vysoká spotřeba soli zvyšuje riziko nemocí srdce a cév či rakoviny. "Pokud by Češi snížili příjem soli na pět gramů za den, snížili by si riziko mrtvice o 23 procent a infarktu o 17 procent," řekla.
Sůl zvyšuje chuť k jídlu, proto nepřímo souvisí s obezitou. Vysoký příjem soli vede k osteoporóze, zatěžuje ledviny a celkově přispívá k nezdravému stravování. "Hodně slané potraviny, chipsy, uzeniny či sýry bývají celkově chuťově výrazné, tučné, určené k rychlé konzumaci a přejídání," upozornil obezitolog Petr Hlavatý.
Brát k průzkumu doplnil, že rozpětí zjištěných hodnot bylo od 0,71 do 1,83 gramů soli na 100 gramů výrobku. Kritérium iniciativy je 1,25 a WHO 1,2 gramu na 100 gramů výrobku, což jsou zhruba dva krajíce chleba nebo dva a půl rohlíku.
Špatné výsledky měly výrobky sypané hrubou solí, při nákupu by proto lidé měli vybírat pečivo, které jí není posypáno. U baleného pečiva by měli hledat obsah soli v tabulce výživových hodnot.
Brát ocenil i projekt členů Potravinářské komory ČR ke snížení obsahu soli v dehydratovaných výrobcích, jako jsou natur polévky, natur bujóny, kořenící směsi či instantní nudle. Za pět let trvání projektu klesly hodnoty soli v těchto výrobcích přinejmenším na polovinu a dosahují nejvýš 1,2 gramu. Mnohem větším zdrojem soli tak může podle Bráta být strava připravená doma, zvlášť pokud si strávníci jídlo přisolují.
Na zdravotní rizika nadměrného solení upozorní od 16. do 22. března mezinárodní kampaň Salt Awareness Week.
zdroj: ČTK