Spisovatelka a ilustrátorka Markéta Vítková dokázala vytvořit unikátní hmatovou knihu

Co Vás vedlo k napsání takové speciální knihy?  

K tématice nevidomých jsem se dostala díky nevidomému tchánovi. Do setkání s ním jsem se zrakově postiženými nesetkávala. Jen jsem je potkala několikrát na ulici. 

Svět nevidomých mi přišel natolik zajímavý, že jsem ho chtěla dětem nějak přiblížit. Také jsem chtěla, aby pomohla stavět pomyslné mosty mezi zdravou populací a zrakově postiženou. Měla jsem proto velikou radost, když jsem zjistila, že původní kniha vydaná v roce 2015 byla zařazena do projektu Čtení pomáhá, kde malí čtenáři po přečtení knihy a správném zodpovězení otázek mohou věnovat 50 Kč projektu, který si vyberou. Mohou tak dále pomáhat například nemocným dětem nebo seniorům.

A audio a haptická verze knihy má stavění mostů ještě vylepšit. Jejím smyslem je, aby ji mohli číst vidící i nevidící ve vzájemné interakci.

Můžete čtenářům krátce představit audio a haptickou verzi knihy Narozeninová kočka?

Jde o knížku pro děti, která má ambice spojovat svět vidících a zrakově postižených. Těm, kteří vidí, má přiblížit svět zrakově postižených jednak svým tématem, ale i zpracováním, ale zároveň je vytvořena tak, aby byla přístupná i zrakově postiženým. Sluchově i hmatově. 

V knize je tak použito vedle klasického písma i Braillovo a vedle běžných obrázků i obrázky reliéfní, které se dají prohlížet hmatem.

Knihu jsem vydala na základě stejnojmenné knihy z roku 2015.

Takže původní příběh je stejný i v novém vydání Narozeninové kočky?

Ne tak docela. Vychází z něj, ale byl rozšířen. Scénář audioknihy přichystala Ema Zámečníková a s tou jsem se dohodla, že pro potřeby audioverze původní text ještě dle jejích návrhů rozšíříme a doplníme autorskými písničkami s kočičí tématikou od Aleny Kubínové. 

Kniha má dvě samostatné části? Audio a hmatovou?

CD s audionahrávkou je vloženo v kapse na vnitřní straně desek hmatové knihy.  Nejprve si mají čtenáři poslechnout samotný příběh a pak si mohou číst v hmatové knize a hlavně si hrát a zkoušet některé věci i poslepu.

Bylo vydání haptické knihy těžší než vydávání ostatních knih?  

Byla to zatím na vydání nejtěžší kniha, do které jsem se pustila. Vydávala jsem ji sama a při jejím vzniku jsem musela řešit mnoho problémů. Například to vypadalo, že nebude včas k dispozici speciální papír na tisk Braillova písma nebo že se nepovede knihu dobře svázat.  Každá strana má jiné parametry a je jinak vysoká, což je dost složité pro vazbu. Také bylo vydání velmi finančně náročné. Nezvládla bych ji financovat sama, musela jsem proto oslovit potenciální sponzory a také jsem se obrátila na širokou veřejnost v kampani na portálu Hithit.

Do její výroby bylo zapojeno také mnoho lidí. Daleko více, než když jsem vydávala normální knihy pro děti a někdy bylo dost složité hlídat všechny termíny a všechny motivovat tak, aby měli svůj díl práce hotový v potřebný čas.

To jste musela asi spolupracovat s mnoha odborníky?

Ano, mohu říct, že za každého člena týmu bych od začátku dala ruku do ohně, že do knihy dá to nejlepší, co umí. Spolupracovala jsem se Zuzanou Landsingerovou, která vytvořila matrice pro reliéfní obrázky, stránky s Braillovým písmem tiskla a reliéfní obrázky lisovala Knihovna a tiskárna pro nevidomé v Praze, autorské písně složila, otextovala, nahrála a nazpívala Alena Kubínová, audio část namluvil herec Klicperova divadla Jan Bílek svým nádherným werichovským hlasem, hmatové stránky vytvářeli klienti poskytovatelů sociálních služeb, knihu vázala firma Samba a jistě jsem nevyjmenovala všechny.

Říkáte, že kniha spojuje světy nevidomých a vidících, jak?

Je koncipovaná jako knížka, kterou mohou poslouchat a číst vidící a nevidomí dohromady, mohou nad ní sdílet svoje prožitky, povídat si o obsahu a vzájemně se obohacovat. Pokud má zrakově postižené dítě kamaráda, který vidí, s touto knihou mu může svůj svět představit. A pokud se dostane do rukou jenom vidícím, nabízí informace o světě nevidomých, o tom, jak vypadá písmo pro slepé, jaké používají pomůcky, že existují obrázky, které se prohlíží hmatem, jaké situace zrakově postižení mohou zažívat, jaké rasy psů jsou vhodné pro výcvik slepeckých psů apod. Navíc je v knize použit na některých stránkách symbol zavřených očí, který funguje jako znamení, že může čtenář zavřít oči a následující stránku si přečíst coby nevidomý. 

Mám zpětnou vazbu od pedagogů, že knihu mohou výborně využít při probírání tématu smyslů a handicapů. To mne velice těší. O přiblížení světa nevidomých vidícím dětem se snažím i několikrát do měsíce osobně na besedách a zážitkových seminářích, s kterými jezdím za dětmi do školek, škol, knihoven a družin. Mají velmi pozitivní ohlas a mám při jejich pořádání pocit smysluplné práce.

Kam jezdíte s besedami za dětmi? V místě svého bydliště?

Bydlím ve středních Čechách, ale pokud je zájem ze strany škol, jezdím i do vzdálenějších míst. Vždy záleží na konkrétní domluvě. Často jezdím do východních Čech a nejdál jsem byla na Moravě.

Je to Vaše jediná kniha takového typu?

Vydaná zatím ano. Kromě Narozeninové kočky jsem vydala několik klasických knížek pro nejmenší a začínající čtenáře a nakladatelství Rubico publikovalo několik knih o tvoření s dětmi.

Ale mám v plánu zaměřit se i na jiné handicapy. Jako první jsem začala spolupracovat na další knize s centrem ABA, které se věnuje dětem s autismem a jinými neurovývojovými poruchami.

Kde berete energii a inspiraci pro takové projekty?

Vždycky mi energii dobíjí vědomí, že to co dělám, má smysl. Ráda chodím čerpat inspiraci do přírody. A nebráním se novým možnostem a myšlenkám. V poslední době mi do cesty vstoupili zajímaví lidé. Například se již poněkolikáté těším na mentoring během Eqal Pay Day, který organizuje veřejně prospěšná organizace Business & Professional Women CR a kde je příležitostí pro inspiraci od úžasných žen nepřeberné množství.