V ČR získáte povolení ke stavbě rychleji než v Iráku. O dva dny, „už“ za 247 dnů
Česká republika patří z hlediska povolování staveb k nejpomalejším zemím na světě. Získání všech povolení ke stavbě staviteli v Česku zabere průměrně 247 dnů, vypočítala Světová banka ve své aktuální ročence Doing business 2016. Tyto nekonečné průtahy stačily Česku na nelichotivé 127. místo ze 189 sledovaných zemí. Do těchto zemí přitom Světová banka počítá i pět takzvaných padlých států (například Somálsko či Libye), v nichž žádná státní správa aktuálně nefunguje, proto data za tyto země ročenka nepřináší.
Česká veřejná správa, která má na průtazích největší podíl, si přesto může gratulovat. Malý stavebník v Česku, který si chce postavit například rodinný dům, získá všechna povolení pro stavbu rychleji než v Iráku. Zas tak velký důvod k radosti to není. Náboženským násilím a neustálými atentáty zmítaný stát je pomalejší jen o dva dny.
„To, že je stavební proces v Česku neúměrně dlouhý, není žádná novinka. Co je ale alarmující, je srovnání s rozvojovými státy. Výrazně rychleji než u nás lze všechna povolení nutná ke stavbě vyřídit i v afrických zemích jako jsou například Sierra Leone (166 dnů) či Etiopie (129 dnů), které nejsou zrovna příkladem států s fungujícím úředním aparátem. Rychlejší jsou stavební úřady i v nejmladším státě světa - Jižním Súdánu (124 dnů), který se prakticky nachází v permanentním stavu etnické války. S Českem se nedá srovnávat ani přírodní katastrofou zpustošené Haiti (80 dnů),“ vyjmenovává příklad států s rychlejším povolovacím procesem Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva společnosti EKOSPOL, která je dlouhodobým lídrem bytové výstavby v České republice.
Ještě horší situace panuje u velkých staveb, u nichž se se lhůta pro zisk všech povolení šplhá až na 1825 dnů. „Například povolování velkých bytových projektů zabere tři až pět let. Vypočítali jsme, že se těmito neúměrnými průtahy zvedne cena bytu až o pět procent. U bytu za tři miliony tak zájemce kvůli liknavosti úřadů a špatné legislativě zaplatí až o 150 tisíc korun více,“ vypočítává Korec.
Hlavním problém českého stavebního práva je podle Korce třístupňový povolovací proces (EIA, územní rozhodnutí a stavební povolení), který je nejsložitějším ze zemí EU. „Tento český unikát je jen dalším důkazem legislativního Kocourkova panujícího v ČR. Problémem jsou nejen neúměrně dlouhé lhůty, které navíc úřady často ani nedodržují, ale také možnost kohokoliv stavební záměr opakovaně napadnout a jeho realizaci tím oddálit a často úplně znemožnit. Možnost vyjádřit se k budoucí stavbě by měla mít jen opravdu dotčená veřejnost a ne jako nyní v podstatě kdokoliv i z druhého konce republiky,“ tvrdí Korec a dodává, že by možnost podávat odvolání proti rozhodnutí o povolení stavby podmínil složením kauce. „Pokud by se odvolání ukázalo jako neoprávněné a šikanózní, kauce by propadla. Výrazně by se tím omezil ´byznys´ účelově založených občanských sdružení, které se vydíráním stavebníků živí,“ vysvětluje šéf firmy, která ročně staví stovky bytů.
Na neutěšenou legislativu může brzy doplatit celé české stavebnictví, které se výrazným způsobem podílí na českém HDP. „Pokud se v krátké době zcela nezmění stavební legislativa v České republice, přestanou se realizovat stavby a dojde ke kolapsu celého odvětví,“ varuje Korec. Jediným možným řešením je podle něj sloučení všech tří procesů do jednoho a jednoznačné stanovení maximálních lhůt, které budou úřady nuceny respektovat.
Přestože jednotné koordinované řízení mělo být jednou z hlavních změn nového stavebního zákona připravovaného ministerstvem pro místní rozvoj (MMR), nakonec k této změně v nejbližší době nejspíš nedojde. Ministryně Karla Šlechtová na úterním Fóru českého stavebnictví připustila, že takto radikální řešení je u ostatních resortů neprůchodné. Ani projednávaný nový zákon tak výraznější zkrácení povolovacího procesu nejspíš nepřinese.
