V úzkých uličkách Josefova v Praze 1 se šeptá tajemná legenda o Golemovi. Podle pověsti vytvořil v 16. století rabi Jehuda Löw ben Becalel (Maharal) z hlíny mocného ochránce, aby chránil židovskou komunitu před nebezpečím. Golem, oživený vložením šému do úst, sloužil svému tvůrci, dokud se nevymkl kontrole a nebyl opět proměněn v hlínu na půdě Staronové synagogy, kde prý dodnes spí. Legenda o Golemovi, hluboce zakořeněná v židovské čtvrti Prahy 1, přesahuje pouhý folklór; je to silné vyprávění odrážející historickou zranitelnost a odolnost židovské komunity, ztělesňující témata ochrany, stvoření a potenciálních nebezpečí nekontrolované moci. Původ legendy v 16. století a její spojení s rabínem Löwem a židovskou čtvrtí ji okamžitě spojuje s konkrétním historickým kontextem pronásledování a potřeby ochrany. Dvojí povaha Golema jako ochránce i potenciální hrozby hovoří o hlubších úzkostech z moci a kontroly. Tato legenda je kulturním artefaktem, který poskytuje vhled do historických zkušeností a kolektivní představivosti významné komunity v Praze 1.