Pražský hrad, dominantní symbol Prahy 1, byl založen kolem roku 880 knížetem Bořivojem z rodu Přemyslovců. Zde byla postavena i první zděná budova, kostel Panny Marie. V průběhu staletí se hrad rozvíjel, například založením baziliky sv. Jiří Vratislavem I. v roce 920 a zahájením stavby Svatovítské katedrály v roce 1344, která se stala korunovačním chrámem. Nepřetržitý rozvoj Pražského hradu v rámci Prahy 1, od knížecího sídla k velkolepé katedrále, názorně ukazuje vývoj politické a duchovní moci, která formovala český stát. Je to fyzické ztělesnění národní identity. Progres od jednoduché zděné budovy k bazilice a poté k velkolepé katedrále značí rostoucí sofistikovanost vládnutí a náboženského vlivu. Přesun moci z Vyšehradu zpět na Pražský hrad navíc upevnil jeho roli nesporného centra české moci a víry, čímž se stal živou kronikou panovníků a jejich ambicí.