Svatováclavské lázně na Novém Městě v Praze 1, v místě dnešní Dittrichovy ulice, byly historicky významným místem. Podle legendy zde pramen vytryskl díky sv. Václavovi, a Karel IV. zde nechal postavit první lázně. V 19. století se lázně staly centrem pražského společenského života a v roce 1848 hostily památné protestní shromáždění, které iniciovalo revoluci za národní svobodu. Byly zbořeny v roce 1908. Proměna Svatováclavských lázní v Praze 1 z rekreačního a společenského centra na místo politického probuzení v roce 1848 dokládá, jak se zdánlivě všední městské prostory mohou stát ohnisky významných historických událostí a národních hnutí. Legenda spojující lázně se sv. Václavem a Karlem IV. jim propůjčuje hluboký historický ohlas. Nejvýraznějším detailem je však jejich role jako místa revolučního shromáždění v roce 1848. To ukazuje, jak se veřejné prostory, i ty určené k rekreaci, mohou stát ústředními body politického nesouhlasu a změn, což z lázní činí nejen ztracenou budovu, ale symbol českého národního obrození.