Pražská asanace na přelomu 19. a 20. století vedla ke zboření několika významných synagog v Josefově, části Prahy 1. Mezi zaniklými byly například Cikánova synagoga, Egerova synagoga, Nová synagoga a Velkodvorská synagoga. Tyto ztráty představují nenahraditelnou část židovského dědictví Prahy, přestože některé z nich byly po požárech znovu postaveny před konečným zánikem. Systematické demolice četných synagog v Josefově během období asanace zdůrazňují složitou a často tragickou kapitolu urbanistické modernizace, kde snaha o veřejné zdraví a pořádek vedla k vymazání staletí kulturního dědictví. Pouhý počet zbořených synagog a konkrétní data jejich demolice naznačují záměrnou, rozsáhlou urbanistickou transformaci. Skutečnost, že se jednalo o synagogy, poukazuje na specifický dopad na židovskou komunitu, což z toho činí citlivé historické téma, které odráží širší společenské postoje k menšinovým komunitám a urbanistickému rozvoji v té době.