Kandidatura Jiřího Morštadta do Senátu pro Prahu 1 a 7 přináší vedle výrazného tématu mezigenerační spolupráce také čtyři konkrétní oblasti, kterým se chce kandidát věnovat. Digitální násilí a kybernetické hrozby, věková hranice pro Senát, bydlení a veřejné finance tvoří základ priorit představených v materiálu Hnutí Generace.

Morštadt vstupuje do voleb jako člověk s dlouholetou zkušeností z podnikání, médií, produkce a organizování společenských a módních projektů. Jeho kandidaturu podporuje Hnutí Generace vedené Danielem Krutým.

Právě spolupráce Morštadta a výrazně mladšího Krutého stojí v pozadí jednoho z hlavních motivů celé kandidatury: mladí lidé by podle nich měli získat větší prostor přímo se účastnit politického rozhodování.

Digitální násilí jako téma pro zákonodárce

První oblastí, kterou Morštadt zdůrazňuje, je vývoj digitálního prostředí.

Sociální sítě přinesly nové možnosti komunikace, současně se ale staly prostorem, kde se mohou objevovat výhrůžky, kyberšikana, nenávistný obsah, manipulace veřejného mínění, dezinformace nebo radikalizace.

Morštadt chce právě o těchto jevech otevřít debatu s odborníky a zákonodárci.

Nejde přitom o jednoduchou otázku.

Jakékoli legislativní řešení musí respektovat také svobodu projevu a přesně rozlišovat mezi legitimním názorem a protiprávním či jinak škodlivým jednáním.

Právě nalezení této hranice by podle představených priorit mělo být předmětem odborné diskuse.

Proč musí být kandidátovi do Senátu čtyřicet?

Druhým tématem je současná věková hranice 40 let pro zvolení do Senátu.

Morštadt toto pravidlo otevírá k debatě.

Jeho postoj souvisí se spoluprací s Hnutím Generace. Předseda hnutí Daniel Krutý patří k velmi mladým politickým představitelům a otázka věkových omezení se tak stala přirozenou součástí jejich společných diskusí.

Jiří Morštadt zdůrazňuje, že nechce vystupovat jako člověk, který bude hovořit za mladou generaci. Podle jeho pohledu je lepší umožnit mladým, aby své postoje mohli zastupovat přímo.

Případná změna věkové hranice by ovšem vyžadovala širší politickou shodu a změnu ústavního nastavení.

Nevyužité byty v Praze

Třetím výrazným tématem je bydlení.

Morštadt navrhuje prověřit neobsazené nebo chátrající bytové kapacity a zjistit, které z nich by bylo možné po případné rekonstrukci znovu využívat.

V původním materiálu se objevuje údaj, podle kterého má být jen na území Prahy 1 údajně více než 600 takových bytů. Podklad však neobsahuje konkrétní zdroj této hodnoty, proto je nutné ji chápat jako tvrzení uvedené v materiálu kandidáta.

Samotná myšlenka auditu by měla podle Morštadtova návrhu přinést právě přesnější odpověď na otázku, jaké kapacity skutečně existují a komu patří.

Deficit a budoucnost důchodů

Čtvrtou oblast představují veřejné finance.

Morštadt se hlásí k myšlence rozpočtové odpovědnosti a jako jeden z cílů uvádí snížení strukturálního deficitu veřejných financí pod jedno procento HDP.

Součástí tohoto tématu je také budoucnost důchodového systému a dopady stárnutí populace.

Konkrétní způsob dosažení takového rozpočtového cíle by samozřejmě vyžadoval podrobnější opatření na příjmové či výdajové straně státu a širší politickou dohodu.

Čtyři představené priority tak ukazují, že kandidatura Jiřího Morštadta není postavena pouze na jeho profesním příběhu a spojení s Hnutím Generace. Přináší také témata, o jejichž konkrétní podobě a možných řešeních chce kandidát podle zveřejněného materiálu diskutovat.